Památník zastřelených dětí v Koterovské ulici

Památník byl postaven v roce 1923 na památku na historické události závěru 1. světové války, ke které došlo 21. června 1918. V té době kritický nedostatek potravin během první světové války v Plzni vyvrcholil tzv. hladovými bouřemi. V polovině června 1918 trpěli Plzeňané nedostatečným zásobováním, protože většina potravin směřovala na frontu. Obyvatelům města byl zastaven 19. června výdej chleba. V následujících dnech propukly hladové bouře naplno. Několik stovek žen se vrhlo v Prokopově ulici na valník, který převážel kukuřičnou mouku. K incidentům docházelo i na dalších místech ve městě.

Dne 21. června se kolem šesté hodiny večer shromáždil před pekárnou na rohu Koterovské a Barrandovy ulice tisícihlavý dav složený převážně z dětí. Údajně zaútočil na nákladní auto plné chleba. Na místo incidentu náhle dorazila četa 69. pěšího pluku. Dav napadl vojáky kamením a ti bez varování zahájili střelbu. Přímo na ulici zemřel dvanáctiletý školák Jaroslav Vališ, dalších pět dětí podlehlo zraněním v nemocnici. Šokovaní Plzeňané zahájili hned druhý den mohutné protesty, více než 30 tisíc lidí vstoupilo do stávky. Pohřeb zastřelených dětí se stal dosud nevídanou demonstrací proti monarchii.

Památník je zařazen na seznam kulturních památek.