Zastavení VI.

hřbitov Skvrňany

Veronika podává Ježíši roušku

K pomoci druhému je potřeba odvaha a tu my často postrádáme.  Z davu vystupuje Veronika a podává Pánu Ježíši roušku na osušení potu a krve, která mu stéká po tvářích. Je to připomínka, že se nemáme vzdávat svých velkých přání a touhy po významném postavení a hrdinských činech. Ať v pokoře sloužíme tam, kde i to málo, co zvládneme, může usnadnit cestu.

„Proč jste zlí na tuto ženu, dobrý skutek na mně vykonala.“

Podnět, zamyšlení:

• každý by měl jít za svým snem
• naděje umírá poslední