Bohumil Polan
18. 11. 1887 - 25.7.1971 
básník, literární a divadelní kritik, knihovník
Umístění hrobu: Ústřední hřbitov kolumbárium E3 - O - 1234
Bohumil Polan (vlastním jménem Bohumil Čuřín) byl významný plzeňský básník, literární a divadelní kritik a knihovník, jehož život a dílo jsou pevně spjaty s kulturní historií města Plzně. Celý život prožil v Plzni. Dětství prožil v prostředí věznice na Borech, kde jeho otec pracoval jako dozorce.
Po absolvování plzeňského reálného gymnázia nastoupil na vojenskou službu, následně bojoval v první světové válce na východní i domácí frontě. Do kulturního života vstoupil ve 20. letech, ačkoliv jeho zájem o literaturu se formoval již dříve – silně na něj zapůsobil například proces s hnutím Omladina, především osud S. K. Neumanna, jemuž věnoval monografii (1919).
Polan byl všímavým a přesným pozorovatelem. Publikoval články, recenze a literární kritiky, psal doslovy a předmluvy ke knihám, sestavil několik básnických sbírek. Jeho literární reflexe byly shrnuty do souborů Život a slovo a Místo v tvorbě. Byl také významným divadelním kritikem, zvláště ve vztahu k plzeňskému divadlu a Loutkovému divadlu Feriálních osad.
Od roku 1927 působil jako ředitel Městské knihovny v Plzni. Jeho zásluhou vznikla moderní knihovní soustava, včetně přehledného katalogizačního systému, který výrazně zlepšil přístup k literatuře. Jeho přínos knihovnictví i literatuře je připomínán udělováním Ceny Bohumila Polana, kterou každoročně vyhlašuje Středisko západočeských spisovatelů.
