Karel Klostermann

13. 2. 1848 - 16.7.1923

spisovatel, pedagog

Umístění hrobu: Ústřední hřbitov u kaple sv. Václava vpravo

Karel Klostermann byl významný český prozaik, známý především svými realistickými romány a povídkami ze Šumavy. Ačkoli se narodil v Dolním Rakousku, již v roce 1849 se jeho rodina přestěhovala do Sušice. Vystudoval gymnázium v Písku a následně odešel do Vídně studovat medicínu. Studium však nedokončil a nějaký čas působil jako vychovatel v Žamberku.

Od roku 1873 do roku 1908 vyučoval němčinu a francouzštinu na německé reálce v Plzni. Klostermann byl výjimečně jazykově nadaný – během života se naučil více než deset jazyků, mimo jiné francouzsky, italsky, rusky, anglicky, polsky či rumunsky. Věnoval se také překladům.

Jeho literární dílo je hluboce zakořeněno v krajině Šumavy a jihozápadních Čech. Klostermann s hlubokým pochopením líčil život venkovanů, drsné podmínky v horských samotách, lidskou soudržnost i spojení člověka s přírodou. Nejznámější jsou romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském, Skláři, Mlhy na Blatech nebo Kam spějí děti. Pravidelně pobýval v Srní, které mu bylo trvalým inspiračním zdrojem.

Na konci 19. století čelil obvinění z šíření národnostní nesnášenlivosti kvůli svým českým románům, přestože jeho díla ukazovala spíše harmonické soužití Čechů a Němců v pohraničí – bez nenávisti, s důrazem na lidskost a vzájemnou pomoc.

Karel Klostermann zemřel 16. července 1923 ve Štěkni u Strakonic. Jeho odkaz zůstává nedotčen časem – je právem považován za kronikáře Šumavy a jednoho z nejvýznamnějších českých realistických spisovatelů.