Václav Jílek

11. 8. 1903 - 3.1.1967

středoškolský profesor, literární historik

Umístění hrobu: Ústřední hřbitov 46B - O - 147

Václav Jílek byl významný český literární historik a pedagog, který zasvětil život studiu a výuce české literatury 19. století. Narodil se v Kobylníkách. Po absolvování pražského gymnázia vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obor český jazyk a dějepis. V roce 1928 zahájil pedagogickou dráhu a brzy poté začal vyučovat v Plzni, nejprve na 1. české státní reálce, od roku 1930 pak na České státní průmyslové škole stavební.

Jílek byl znám jako neobyčejně pečlivý a věcný vykladač literatury. Jeho výklad stál pevně na faktografii, kterou pokládal za základní pilíř odborného přístupu. Estetická a interpretační hlediska u něj často ustupovala do pozadí ve prospěch přesných dat a historického kontextu. Během druhé světové války byl zatčen a nesměl publikovat. Po válce se znovu zapojil do výuky a v roce 1953 začal působit na Pedagogické fakultě v Plzni, kde byl v roce 1965 jmenován docentem.

Ve své vědecké práci se specializoval na období národního obrození a český literární realismus. Věnoval se osobnostem jako Alois Jirásek (zejména ve vztahu k Chodsku), Jan Neruda, J. Š. Baar či Vendelín Budil. Významná byla jeho ediční činnost i publikace odborných studií, přičemž vrcholem jeho vědecké práce byla habilitační studie o vzniku Jiráskových Psohlavců.

Václav Jílek zemřel 3. ledna 1967 v Plzni. Zůstal zapsán jako mimořádně fundovaný odborník, pro nějž byla literatura především přesně zmapovaným světem faktů a historických souvislostí.