Ludvík Novák
loutkář, rekvizitář, inspicient, loutkoherec
Umístění hrobu: Ústřední hřbitov U2 - S - 15
Ludvík Novák byl český loutkář, loutkoherec, rekvizitář a inspicient, významná osobnost českého loutkářství první poloviny 20. století.
Narodil se do loutkářské rodiny – jeho otec Karel Novák byl lidový loutkář. Už od dětství Ludvík otci pomáhal při putovních představeních. V roce 1914 se rodina usadila v Plzni, kde Karel Novák nastoupil jako správce Loutkového divadla Feriálních osad. Ludvík se v roce 1917 stal jeho členem a brzy vynikl vynikající technikou vedení marionet. Na jevišti spolupracoval s Josefem Skupou, který loutky mluvil, zatímco Novák je vodil. Jejich souhra vedla ke vzniku satirického Revolučního Kašpárka, který v září 1918 symbolicky „pohřbil“ Rakousko-Uhersko. Tato loutka, vytvořená Františkem Noskem, byla později prohlášena za národní kulturní památku.
Nejvýznamnější byla Novákova spolupráce se Skupou při uvádění postavy Spejbla – právě on loutku vodil až do roku 1927 a podílel se na vytváření jejího charakteristického pohybového projevu. Po neshodách s vedením divadla Novákovi z Plzně odešli a pokusili se obnovit rodinnou tradici putovního loutkového divadla, což se však nepodařilo.
V roce 1951 se loutkové divadlo stalo součástí Závodního klubu Škodových závodů, později přešlo pod Klub zdravotnických pracovníků. Zde Ludvík Novák působil jako vedoucí a snažil se inscenace přizpůsobit moderním trendům. Přesto už nikdy nedosáhl úspěchu srovnatelného s dobou spolupráce s Josefem Skupou.
Navzdory tomu zůstává jeho zásluhou, že dokázal propojit tradiční české loutkářství s moderním pojetím a uchovat jeho živou podobu pro další generace.
