Josef Skupa

16. 1. 1892 - 8.1.1957

loutkář, režisér, scénograf, grafik, ilustrátor, textař, pedagog, malíř

Umístění hrobu: u kaple sv. Václava vlevo

Josef Skupa se narodil 16. ledna 1892 ve Strakonicích jako syn četníka. Už v roce 1897 se však rodina přestěhovala do Plzně, kde Skupa strávil většinu svého života. Již od dětství projevoval výjimečné nadání pro výtvarné umění a zájem o loutkové divadlo. V roce 1915 dokončil studium na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a poté působil jako středoškolský profesor kreslení.

Své první divadelní zkušenosti získával s tradičními loutkami, především s Kašpárkem, ale toužil po vytvoření vlastního originálního charakteru. V roce 1919 si nechal od loutkáře Karla Noska vyrobit zvláštního ušatého panáka, který měl být satirou na maloměstskou měšťáckou omezenost. Tato postava dostala jméno Spejbl a poprvé se objevila na scéně na podzim roku 1920. O šest let později k němu přibyl Hurvínek, Spejblův zvídavý a drzý syn, a tím vznikla slavná loutková dvojice, která si rychle získala srdce diváků všech věkových kategorií.

Josef Skupa působil v Městském divadle v Plzni, v Loutkovém divadle Feriálních osad, v pražském Osvobozeném divadle i jako vedoucí loutkářské katedry na Divadelní fakultě AMU. V roce 1930 založil v Plzni profesionální loutkové divadlo a po druhé světové válce otevřel v Praze Divadlo Spejbla a Hurvínka, které existuje dodnes.

V roce 1944 byl kvůli satirickému obsahu svých her zatčen gestapem a vězněn v Drážďanech, odkud při spojeneckém bombardování v roce 1945 uprchl. Od roku 1933 zastával funkci prezidenta Mezinárodní unie loutkářů (UNIMA). Za svou uměleckou i pedagogickou činnost byl v roce 1948 jmenován národním umělcem a v roce 1955 mu byla udělena Československá cena míru.

Josef Skupa zemřel 8. ledna 1957 v Praze, ale jeho odkaz dodnes žije prostřednictvím jeho nesmrtelných loutek a pokračující činnosti Divadla Spejbla a Hurvínka.