Jan Zoul

Jan Zoul byl významný lékař, který zasvětil svůj život službě nemocným a stal se uznávanou osobností plzeňského zdravotnictví na počátku 20. století.

Narodil se ve Slavkově a po úspěšném absolvování lékařských studií získal titul doktora medicíny. Svou profesní dráhu zahájil jako sekundář v Zemské porodnici v Praze, poté působil na záchranné stanici v Praze a následně v nemocnici v Mladé Boleslavi. V roce 1902 nastoupil do staré nemocnice ve Veleslavínově ulici v Plzni jako sekundární lékař. Díky své odbornosti a obětavosti získal v roce 1910 titul ordináře, což bylo tehdy významné lékařské ocenění. V období první světové války byl jmenován primářem chirurgického oddělení vojenské záložní nemocnice na Mikulášském náměstí v Plzni, kde neúnavně ošetřoval zraněné vojáky i civilisty. Jeho lékařská kariéra byla náhle ukončena tragickou událostí – v roce 1916 náhle zemřel v důsledku prasknutí cévy přímo ve výkonu své služby. Jeho smrt hluboce zasáhla nejen kolegy a pacienty, ale i širokou veřejnost. Na jeho pohřeb přišlo na čtyři tisíce lidí, což svědčí o velké vážnosti, které se těšil mezi obyvateli Plzně.

Jan Zoul zůstává v paměti jako lékař s hlubokým smyslem pro povinnost, jako člověk, který v těžkých časech války stál v první linii péče o zraněné a nemocné.