Emanuel Makrlík

Emanuel Makrlík byl významný český chemik a vědec světového renomé. Svou akademickou dráhu zahájil na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde získal pevné základy v chemických vědách. Pokračoval ve studiu na Univerzitě Marie Curie-Skłodowské v polském Lublinu, kde mu byla udělena vědecká hodnost doktora věd. V roce 1998 byl jmenován docentem v oboru fyzika na Technické univerzitě v Liberci.

Makrlík se specializoval na jadernou, fyzikální a supramolekulární chemii a během své kariéry se zařadil mezi uznávané vědecké autority. V letech 2000 až 2011 působil jako vědecký pracovník na Západočeské univerzitě v Plzni, zejména na Katedře mechaniky Fakulty aplikovaných věd. Jeho výzkum byl hluboce interdisciplinární a často na pomezí chemie a fyziky. Výsledky své práce publikoval ve více než 300 odborných článcích v prestižních mezinárodních vědeckých časopisech.

Emanuel Makrlík spolupracoval s řadou špičkových výzkumných institucí – například s Ústavem jaderného výzkumu v Řeži, Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze nebo s Akademií věd ČR. Jeho vědecký přínos měl dopad nejen v České republice, ale i v zahraničí, kde byl respektovaným členem mezinárodní vědecké komunity.

Emanuel Makrlík zůstává v paměti odborné veřejnosti jako mimořádná osobnost české vědy, která svým výzkumem významně přispěla k rozvoji moderní chemie a fyziky.